Bylo by chybou domnívat se, že média veřejné služby (někdy též kvůli právnímu statutu označovaná jako média veřejnoprávní) jsou pouze evropským fenoménem. Ve Spojených státech amerických byl na konci 60. let přijat zákon o veřejném vysílání (Public Broadcasting Act). Za čtyřicet let své existence se stalo rozhlasové a televizní vysílání veřejné služby významnou částí mediálního systému v USA. Vysílání veřejné služby, ať již je hrazeno z výnosů uživatelských poplatků (viz evropské státy včetně ČR) či z grantů a finančních darů recipientů (viz USA), má v mediálním systému výlučné postavení. Plní funkce, jež není schopno zajistit vysílání komerční (např. vzdělávácí). Média veřejné služby by měla být především alternativou, nikoliv konkurencí k médiím komerčním.

V České republice se v současnosti média veřejné služby nacházejí v obtížném postavení. Na místě je teze: Postavení médií veřejné služby je nejhorší od vzniku duálního systému rozhlasového a televizního vysílání v ČR v roce 1991. Jejich statut zpochybňuje část politické elity (viz slova předsedy ODS Václava Klause, že veřejnoprávní média jsou hybridem). Rozvoj médií veřejné služby je "trnem v oku" majitelům komerčních médií (viz časté útoky generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného proti České televizi v pořadu "Volejte řediteli" či výpady ředitele rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michela Fleischmanna proti Českému rozhlasu). Dalším prvkem, který přispívá k nezáviděníhodnému postavení ČT a ČRo, je malé povědomí veřejnosti o statutu a poslání médií veřejné služby, což je dáno nízkou mediální gramotností (respektive negramotností) české populace. Bohužel, česká média veřejné služby sama oslabují svůj statut tím, že se zcela zbytečně snaží konkurovat médiím komerčním. Příkladem může být ČRo 1-Radiožurnál, který si najímá "hvězdy" komerčních televizí, od nichž očekává zvýšení poslechovosti (viz pořad Nad věcí či Radiofórum). Výsledkem je nepřipravený rozhovor, od kterého si pravděpodobně vedení ČRo slibuje, že zaujme posluchače už jen tím, že jej vede náš starý známý z televizní obrazovky. O alternativě k Frekvenci 1 či Rádiu Impuls v takovém okamžiku nemůže být ani řeč.

Václav Moravec