Dohnat a předehnat! Tohle heslo už tady jednou bylo a jak dopadlo…V případě veřejnoprávní ČT to nebylo tak dramatické, ale bohužel dnešní stav je mj. výsledkem i pochybeného  dohánění soukromé televize Nova.

Soukromá konkurence je veřejnému vysílateli prospěšná v technologii a image, ale vůbec ne v nárocích na kvalitu, spolehlivost informací a  sledovanost. Po vzniku ČT počátkem roku 1993 pro ni zákonodárci  vytvořili na rok umělou konkurenci až do zrodu soukromé stanice. Tehdy generální ředitel Mathé poněkud zaspal  a ČT žila rok vnitřním soupeřením místo modernizace vysílání (i když se už tehdy vytvářel základ silného zpravodajského týmu). Příchod silné a progresivní TV Nova pak vedl k dosud nevídanému propadu sledovanosti ČT, který naštěstí přinutil profesionála Iva Mathé k mobilizaci jejích vnitřních zdrojů a vybudování  moderní veřejnoprávní televize na evropské  úrovni. Dohánění konkurence tedy ČT v té době prospělo.

Současně se ale objevila snaha válčit s Novou jejími zbraněmi. 1. program ČT byl  budován jako všelidová zábava, která měla na sebe stáhnout reklamu, proto se také sloučily povolené reklamní časy z obou programů jenom na ČT1, čímž tam narostl reklamní prostor. Na jedné straně to umožnilo vyprofilovat v Evropě ojedinělý kanál ČT2, který vyhovoval  i těm nejnáročnějším divákům. Získal si velké uznání odborníků i značné části veřejnosti, takže takzvaně plnil veřejnoprávní úlohu ČT. Na druhou stranu se ukázalo, že ČT1 ani v mnohem volnějším kabátu nebyla zdaleka schopná soutěžit s dravcem formátu TV Nova.  A ve chvíli, kdy se s nástupem dalších ředitelů stala sledovanost jedním z hlavních kritérií úspěšnosti práce, začala cesta ČT do záhuby. Veřejně se to ukázalo na zpravodajství, kde TV Nova neváhala postavit Televizní noviny přímo proti Událostem. To vedlo k absolutnímu propadu sledovanosti Událostí a ČT nevěděla nic lepšího než Nově ustoupit.  V oblasti prime time ČT ztratila pozici, protože Nova pod programovým vedením Petra Sládečka (nyní kandidáta na ředitele ČT) vložila do nákupu filmů mnohem větší objem peněz a vyšponovala nákupní ceny na bezkonkurenční úroveň. Teprve při odvážném pokusu nové dramaturgie ČT zařadit do hlavního vysílacího času ve 20 hodin seriál dokumentárních filmů se ukázalo, že  ani drahé filmové hity TV Nova nemusejí být nepřekonatelné.

Pro nové směřování veřejnoprávního vysílání by z toho všeho mělo vyplynout důležité poučení: ČT musí zásadně změnit hledisko skladby a výběru pořadů. Koketovat se sledovaností jako s hlavním kritériem je cesta do pekel, protože v tom nemohou mít komerční televize konkurenci. Mohlo by se to dokonce otočit a brát vysokou sledovanost za chybu! Přílišná sledovanost je na škodu principu veřejnoprávnosti.  Veřejnoprávní televize má přece sloužit těm, na koho nepamatují komerční stanice, a to jsou nejrůznější menšinové skupiny, z nichž do nějaké patří určitě každý z koncesionářů. Jen najít ten správný úhel pohledu. Veřejná služba by měla mít luxus riskovat a mýlit se, hledat kvalitu i za cenu omylu. Přitom ale největší síla musí spočívat v pružnosti, schopnosti sebe-regulace a udržování kroku s dobou. Proto musí být samozřejmostí vysoce kvalitní a moderní zpravodajství i publicistika v zájmu veřejnosti, pružné přizpůsobování kodexů novým výzvám a systematické vzdělávání zaměstnanců. Po určité stabilizaci by to mohlo přispět ke vzniku  osobností, které budou mít trvalou důvěru veřejnosti na rozdíl od pravidelně zanikajících hvězd soukromých supernov.

Petr Kopecký, ČT