ČTVRTEK 15.11.2001
Téma:"Média a politici"
 
TÉMA
ZPRAVODAJSTVÍ
ROZHOVOR
PRÁVO & MÉDIA
ETIKA & MÉDIA
JAZYK & MÉDIA
RECENZE
LITERÁRKY
KALENDÁŘ
VOLNÁ TRIBUNA
ARCHIV TÉMAT
TÉMA
Dnes Železný, zítra ty
Ladislav Jakl 15.11.2001

Vladimír Železný, člověk tak nemilovaný českým novinářským establishmentem, je v base.
Před rokem stačilo, že se ředitelem jedné televize má stát člověk, který prý má blízko k politické straně, a už byli lidé v ulicích a bojovníci za svobodu slova bivakovali v newsroomu. Nyní je ticho. Když v jiných zemích na televizní půdu vstoupil policista a prováděl šťáru po redakci, byl z toho poplach na pád vlády. U nás se neděje nic. Noviny si mnou ruce a netuší, že i jim může zvonit hrana.

Neumím se vyjadřovat k meritu Železného kauzy. Trochu se podivuji nad jednotnou interpretací v našem tisku, že Železný je prý popotahován, neboť se chtěl vyhnout placení dluhu vůči CME, k jehož úhradě ho údajně odsoudila arbitráž. Pokud vím, tak žádný takový výrok arbitráže neexistuje. Arbitráž pouze zrušila jeden obchod mezi Železným a CME, při kterém jedním směrem putovaly peníze a druhým akcie. Věc vůbec nesouvisí s přerušením spolupráce CET 21 s ČNTS, ostatně naše soudy už opakovaně rozhodly, že toto přerušení bylo oprávněné a že smlouva o spolupráci těchto subjektů nebyla exkluzivní. Podle dotyčné arbitráže má Železný vrátit jistou částku a dostat zpátky akcie v původní hodnotě. O tom se nyní vede spor a nejde tedy o vztah dlužníka a věřitele, který by mohl být poškozen (což je podstata obvinění.)

Nemohu vědět, a neví to ani mnozí tak přesvědčivě píšící žurnalisté, jestli se jakousi právní kličkou nechtěl Železný jistit, že za případně vrácené akcie nebude moci zaplatit, a jestli přitom neporušil naše zákony. Jedno se mi ale zdá zřejmé a velice přesahující celou kauzu Novy i kauzu Železného.

Pokud bude na Železného uvalena vazba (což v těchto chvílích ještě nevím), půjde podle mého přesvědčení o další příklad čehosi, pro co mám pracovní název perzekuční vazba. Můžeme tomu taky říkat sankční vazba, vazba zastrašovací, masážní, nátlaková, vydírací...

Myslím, že naše soudy nejsou podstatně horší než kdekoli jinde na světě. Všude dochází občas k justičním omylům či ke zmanipulovaným procesům. Všude občas dochází k tomu, že soud je negativně ovlivněn společenským klimatem či tlakem zájmových skupin. Určitě se to děje i u nás, ale nemyslím, že nějak výrazně častěji než kdekoli jinde. Co je naším, a já tvrdím že ohavným specifikem, je zavírání vyšetřovaných lidí jen tak, prostě aby změkli, nebo aby se dosáhlo jiného vedlejšího efektu (demonstrace síly, likvidace konkurenta, skandalizace, tlaku na subjekty svázané s vězněným…). Kolikrát už se stalo, že důležitý soupeř důležitých zájmových skupin si pobyl měsíce ve vazbě, aniž by nakonec byl odsouzen. Nebo i odsouzen byl, ale vazba k tomu prokazatelně nijak nepřispěla.

Náš právní řád neumožňuje uvalovat vazbu jako formu trestu, nátlaku, perzekuce či popostrčení vyšetřování. Vazbou se má pouze zabránit útěku vyšetřovaného (nebo obviněného), maření vyšetřování nebo ovlivňování svědků. Jsem si jist, že tato pravidla jsou interpetována velmi svévolně a často ohýbána v neprospěch vězněných. Od příštího roku vstoupí v účinnost novela trestního zákona, podle které se tato pravidla ještě zpřísní, rozjetou praxi to už asi nezastaví.

V našich věznicích je na deset tisíc lidí ve vazbě, čili bez rozsudku. Nejméně třetina nikdy nebude odsouzena a z toho zbytku jistě velká část do rozsudku vůbec být ve vazbě nemusela.

Je to nebezpečné. Láká to významné nátlakové, politické, obchodní a jiné skupiny, aby se snažily hledat skulinky v celé policejní a justiční mašinérii a s jejich pomocí prostřednictvím vazby likvidovat nepohodlné soupeře. Takový zmanipulovaný rozsudek si jen tak někdo na triko nevezme, ale neprávem uvalená vazba nikoho nic nestojí, skoro nikdo se nemusí zodpovídat, vždy se třeba vymyslí, že mohl existovat jakýsi ovlivnitelný svědek. "Zvazebněnému" člověku se po pár měsících řekne "sorry," dá se mu nějakých 271 korun odškodnění na den vazby a hotovo. Firma, rodina, společenské a jiné vztahy mohou být zatím v troskách, vzniklé škody nenapravitelné a nenávratné.

Nevím, zda si Železný zaslouží rozsudek. Zkušenosti z dosavadní praxí mě ale vedou k jasnému přesvědčení: vazba i v tomto případě není oprávněná. Kdo bude příště na řadě?

Ladislav Jakl

  Tisk